Search

Adventures on Fraser Island

Updated: May 22, 2020




One of the most remarkable and extreme adventures I have experienced on the east coast of Australia took place on the way to Fraser Island, then on this island itself.

Fraser Island is the largest sandy island in the world: I remember it very well, as it offered me the opportunity to take part in an incredible adventure. Sixty kilometres south of Fraser Island, in the town of Noosa Heads, I met a French traveler who turned out to be one of the greatest individual I have had the pleasure and honor to traveling with: he has an incredibly adventurous spirit, and is person who relies on his own instincts in all situations. The word "impossible" is not part of my vocabulary, and the experience I gained from him helped me a lot since. He offered me to go with him to Fraser Island by foot, walking along the beach. At first it seemed like a really crazy idea, but I felt his experience and his courage inspired me, and I agreed without much hesitation. The next day we left very early. The first challenge awaited us after a few kilometres, as it was necessary to cross a river on a distance of about three hundred meters. We started walking, but the water rose very quickly and I got stuck on a dune in the middle of the river, and as the water was rising, the dune was slowly but surely disappearing under the water. My goal was clearly to get to the other side, but the water flow was very strong... I remember that even in this hopeless situation, I did not doubt for a moment. I knew we could do it. The boats and ships that were passing by us just watched in disbelief. They could hardly believe it! It occurred to us that we would just try to keep walking and see what would happen. After a few minutes, a boat stopped, and took us to the other shore, dry and without much difficulty. This was a successfully managed first adventure, and a good start to the journey! It was necessary to travel about sixty miles along the beach to the place from which we would get to Fraser Island. We were both physically fit and ready for this extreme adventure. After a day of walking, it was necessary to camp. We had food and drinks with us, but we still went to the beach to look for some mussels, which were exactly at the place which he had identified. Then we cooked them in salt water on the fire. I spent the night in the tent, as he only needed a sleeping bag next to the fire. The next day, we arrived at the place from which you could take a boat to Fraser Island. His first idea? To swim. I just smiled. The fishermen we had spoken to had advised us that it would be safer to move away from the boats, as some fishing nets are being cleaned there and this attracts many large sharks. Once we arrived on Fraser Island, it was necessary to make a long spear to defend ourselves against dingo dogs, which roam freely there, as roads do not exist on the island. All the cars used in the area have a 4x4 drive, as they only operate in the sand. Camps where people sleep are behind fences, for safety. The two of us chose a completely different option: walking, hitch-hiking on the beach, and setting our camp where we liked. We also enjoyed the sweet water which we drank from the local lakes. During the time we spent together, we walked about two hundred kilometres. It was incredibly challenging, but at the same time very enriching and full of lessons... I will never forget it. Outside the tracks, I went in flip-flops or even barefoot. I later treated my blisters and injuries for a full week. These are my memories from Australia.




Jedno z nejpozoruhodnějších a nejextrémnějších dobrodružství, které jsem na východním pobřeží Austrálie prožil se odehrálo cestou na Fraser Island a po té i na něm samotném. Největšího písečného ostrova světa. Velice rád na to vzpomínám a vážím si této příležitosti, kterou jsem osobně využil a téhle neuvěřitelné akce se zúčastnil. 60 km jižně od Fraseru Islandu ve městě Noosa Heads jsem potkal francouzského cestovatele a jednoho z největších extrémistů s kterým jsem měl tu čest společně cestovat.. S neuvěřitelně dobrodružným duchem. Člověk, který se za každých podmínek a v jakékoliv situaci spoléha jen na svůj vlastní instinkt. Slovo nemožné pro něj neexistuje a zkušenosti, které jsem od něj nasbíral mi v budoucnu v mnohém pomohli.Nabídl mi, že se s ním mohu vydat na Fraser Island pěšky po pláži. V první chvíli se to zdálo jako opravdu bláznivý nápad, ale cítil jsem z něj zkušenosti a odvahu, která mě inspirovala a bez většího váhání jsem souhlasil. Druhý den jsme vyrazili velmi brzy. První výzva nás čekala hned po pár kilometrech, jelikož bylo potřeba přebrodit řeku a dostat se přes ní na druhou stranu. Vzdálenost byla cca 300m. Začli jsme s přesunem, ale voda velice rychle stoupala a mi uvízli uprostřed řeky na duně, která se pomalu a jistě začala ztrácet pod vodou. Cíl byl jasný dostat se na druhou stranu, ale proud vody byl velmi silný. Pamatuji si naprosto přesně, že i v této jaksi bezvýchodné situaci jsem ani na chvíli nezapochyboval. Věděl jsem, že to zvládneme. Čluny a lodě, které nás míjeli jen nevěřícně koukali. Myslím, že jen těžko tomu mohli uvěřit. Napadlo nás, že prostě zkusíme stopovat a uvidíme co se stane. Po několika minutách nám zastavil člun, který nás suché a bez větších obtíží dopravil na druhý břeh. Úspěšně zvládnutý start. Bylo potřeba urazit cca 60 mil po pláži k místu, z kterého bychom se dostali na Fraser Island. Oba jsme byli fyzicky zdatní a připravení na toto extrémní dobrodružství. Po celodenní chůzi byla potřeba se utábořit. Jídlo a pití jsme měli sebou, ale i přesto jsme šli na pláž hledat mušle, které se nacházeli přesně na onen místě, které určil. Poté jsme si je ve slané vodě na ohni uvařili. Já přenocoval ve stanu on jen ve spacáku vedle ohně. Druhý den jsem dorazili na místo, z kterého se dalo přejet lodí na Fraser Island. Jeho první nápad? Plavat. Jen jsem se pousmál. Po domluvě s rybáři, s kterými jsme hovořili a kteří nám poradili, že bude bezpečnější přesun lodí, jelikož se zde čistí rybářské sítě a to přilákává mnohé velké žraloky. Jakmile jsme dorazili na Fraser Island bylo potřeba vyrobit dlouhé kopí na obranu proti psům dingo, kteří se zde volně pohybují. Silnice zde neexistují. Všechny auta, která jsem přepraví mají náhon 4x4 jelikož se pohybují pouze po písku. Tábory, kde lidé přespávají, jsou za ohradami kvůli bezpečnosti. My dva zvolili úplně jiný level. Chůze, stopování na pláži, táboření kde se nám zachce. Na vodě, kterou jsme pili z místních jezer, jsme si doslova pochutnávali. Za dobu, kterou jsme trávili společně jsme ušli cca 200 km. Bylo to neuvěřitelně zajímavé a náročné, ale zároveň velmi obohacující a poučné a nikdy na to nezapomenu. Mimo té celou cestu jsem šel v žabkách či bos. Puchýře a poranění jsem si posléze léčil týden. I takové vzpomínky mám na Austrálii.

7 views0 comments